Klub turistů Felbabka
Fotogalerie 2019 |
 |
Vítejte na stránce felbabkaturisti.websnadno.cz v sekci Fotogalerie 2019
Výstup na vrch Ostrý dne 1. 1. 2019
Scházíme se na "Kozím plácku" a Petr, náš fotoreportér, se připravuje akci zdokumentovat. Je kolem 2 stupňů Celsia, po sněhu ani památky, ale je zataženo a dost fičí. Sníh snad napadne zítra.
Okruh účastníku se nápadně podobá předcházejícím ročníkům.
Po krátkém zastavení pod Ostrým jsme potkali dědečka "Hříbečka", schovaného proti větru za silným stromem.
Koně a ženské. V poslední době téměř nikoho jiného nepotkáváme.
Stejně jako loni i letos nás předjela skupina jezdců na koních. Co to ty lidi táhne na tenhle kopec na Nový rok?
A je to už téměř konec pochodu. Ještě lok a jde se domů.
Výroční jednání KTF 19. 1. 2019
Probíhá jednání a současně se promítají obrázky z akcí minulých let.
Diskuse je věcná a jednání má spád. Vašek i přes zdravotní obtíže na jednání přišel.
Dobrůtky, které členové Klubu přinesli zatím čekají až jednání pokročí.
Občerstvení je pro neformální jednání nezbytné.
K jednání byla přizvána i nejmladší generace. Co se v mládí naučíš...... ( jen pro úplnost - k pití mají jen limonádu ).
Cesta na Karlštejn dne 28. 3. 2019 Bylo deštivo a zima. Jeli jsme tak auty z Felbabky na nádraží do Hořovic. Bylo nás jen 6, další 2 se připojili až v Karlštejně. Cesta vlakem byla dobrodružná, neboť ve Zdicích jsme přestupovali na autobus a tím nám ujel vlak z Berouna. Jeli jsme o hodinu později. Jinak se postupovalo dále podle plánu.Bylo zde tepleji než na Felbabce a nepršelo. Navštívili jsme zajímavé Muzeum voskových figurín, prošli se nádvořím hradu, pochutnali si na škvarkových plackách a docela dobře se najedli v Kolibě u Elišky. Oběd jsme zvládli tak, že jsme odjeli domů o půl hodiny dříve. Výhodou bylo i to, že na nádraží v Hořovicích nás čekala naše auta, což dále urychlilo návrat domů.
Jedeme vlakem do Berouna. Ještě nevíme, že ve Zdicích budeme přestupovat na autobus a tak nestihneme vlak do Karlštejna. O hodinu se nám tak prodloužila cesta tam. Ale v Berouně jsme si dali kávu a zákusky, takže ta hodinka čekání uběhla rychle.
Jdeme z nádraží přes Budňany na hrad, ale nejdříve se stavíme v pekárně na škvarkovou placku.
Petr vybírá restauraci kde se dobře a levně vaří.
Je to dost do kopce, je nutné odpočívat.
Vydržet, třeba na posledním místě.
Před muzeem právě zatápěli v mašince. Ale naproti byla i další mašinka, elektrická, která jezdí po zdi domu.
To je ona. A jezdí po dvou domech.
Bližší pohled na ni.
A jsme v muzeu. Tady je Karel IV. se svými ženami. Focení je ztíženo všeobecným přítmím.
Marie Terezie.
Napoleon jako živý.
Někteří naši prezidenti.
Umělci.
Vlasta Burian.
Praotec Čech ( ten vzadu ).
Kazatel Jan Hus.
"Císařpán".
Dvořák a Smetana a řada dalších postav.
Tohle už jsou živé bytosti upravené zrcadly.
Z muzea na hrad. Jsme na nádvoří.
A téměř všichni, kromě fotografa a Karla, který ten kopec nezvládl.
Pohled z hradu na cestu v Budňanech po které jsme přišli.
Na zkratce cesty z hradu jsme na zahradě jednoho domu objevili skalku s trpaslíky.
Na zahrádce před Kolibou odpočívaly kachny. Nevšímaly si nás.
Uvnitř je docela dobré posezení. Vzhledem k chladnějšímu počasí zatopili v krbu. Bylo příjemně a chutnalo nám.
Výlet do Sázavy dne 18. 4. 2019 Výlet byl organizován v souladu s plánem. Vypůjčili jsme si mikrobus a vyrazili. Sešlo se nás 14 ze 17ti. V Sázavském klášteře nás přijali vlídně a velmi se nám věnoval zejména náš průvodce. Bylo to skvělé stejně jako oběd v "Hostinci Za vodou". Jídlo bylo připraveno znamenitě a v nezvykle velkých porcích vzhledem k požadované ceně. Rovněž prostředí v hospodě je domácké. Všem doporučujeme. Odpolední návštěva ve sklárně nás rovněž zaujala. Nejen sklářským uměním ve vystavených vzorcích, ale i pohostinností obsluhy a promyšleným zázemím ( parkování aut, toalety, výtah, občerstvení s posezením, prodej suvenýrů aj. ). Kromě uvedeného jsme shlédli rodný dům Otomara Korbeláře, ke kterému byl dobrý přístup, snažili se podívat na rodný dům Jiřího Voskovce, ke kterému přímo přístup není, pohlédli na začátek Čertovy brázdy a šli se podívat z vybudované vyhlídky na naučnou stezku v prostoru Votočnice. Pár snímků, které dokumentují náš nabitý den.
Čekáme na autobus na Turistickém plácku ( u trafa ).
Po cca 2 hodinách a 100 km jízdy jsme v Sázavě u domu Otomara Korbeláře.
Diskuse o podobě domku O. Korbeláře na Felbabce. Vzhled stavby uvedený na Internetu je zřejmě špatný.
Klášter zdáli.
Hrneme se ke klášteru v Sázavě. Je to od autobusu kousek, ale i tak je nám teplo. Počasí nám přeje.
Střecha nad hlavní lodí kláštera už staletí chybí. Ani teď ji nedostavují, jen opravují zdivo.
Stáří stavby je vidět nejen na tabulce.
Průvodce nás seznámil s historií kláštera a zodpověděl i naše zvídavé dotazy.
V klášteře postupně obnovují malby na stropech ( podle přidělených financí ).
Pozorujeme stropní malby až nás bolí za krkem.
Vztah Sázavy s basiliány je zdokumentován ( mnišský řád řeckokatolické církve ).
Svatý Prokop orá Čertovu brázdu.
Nejstarší obraz sv. Prokopa (drží čerta na řetězu ).
Další část popisů historie Moravy a Čech.
Zřejmě nejstarší malba Madony s Ježíšem. Vede jej za ruku a druhou rukou mu hrozí. Za něco mu domlouvá.
Na oběd jsme zašli do hostince "Za Vodou". Obrovské porce měli všichni, ale největší měl Emil.
Náš odpolední program začal návštěvou sklárny. Nadace Josefa Viewegha v Sázavě přeměnila bývalou sklářskou huť František v unikátní Centrum sklářského umění. Rozsáhlá sbírka představuje jednotlivé sklářské technologie od kahanové techniky, malování a broušení po leštění a pískování skla.
Vystavené exponáty dokumentují umění i vysokou technickou úroveň našich sklářů.
2 patra samého skla. Nádhera.
Nádherné sklo, krásné prostory.
Ze sklárny na Čertovu brázdu. Na jejím začátku je tato kaplička.
Za kapličkou pokračuje úvoz - Čertova brázda.
Hned nalevo od Čertovy brázdy by měl být rodný dům Jiřího Voskovce. Je zřejmě za tím kovovým plotem. Dovnitř se nedostanem.
Naproti Čertovy brázdy začíná nivní louka Votočnice v zákrutě řeky Sázavy. Toto je tabule z naučné stezky stejného jména.
Poblíž vyhlídkové plošiny na Votočnici.
Výlet do CHrástu a Dýšiny dne 16. 5. 2019 Tento výlet byl realizován vlastními auty, neboť veřejné dopravní prostředky nelze využít pro shlédnutí všech plánovaných míst a také to časově nevychází. Pro pronájem vozidla ( autobusu ) nemáme dost financí. Ten plánujeme na příští akci. Sešlo se nás 11 a jelo se 4 auty. Takže byla rezerva míst. Počasí pošmourné, kolem 16ti stupňů. Nepršelo. Prošli a projeli jsme památky v Dýšině, v Chrástu, na oběd jsme se stavili v hospodě a pivovaru Pod Lípou v Kyšicích. Taky jsme ochutnali sladkosti v cukrárně v Chrástu. Domů jsme dorazili do 16 hodin. Docela zajímavý výlet.
Kostel v Dýšině. U kostela je pěkné parkoviště, kde jsme zaparkovali a šli se podívat na náves.
Na návsi je tento monumentální pomník obětem 1. světové války.
Naproti je pomník, který obci věnoval generál Harmon, který převzal velení po generálu Pattonovi po jeho úmrtí koncem roku 1945.
Sochu generála Pattona, jehož vojska osvobodila Dýšinu, postavili před místní školu, která nese jeho jméno. Den před výročím ukončení 2. světové války navštívil obec vnuk generála - George Patton Waters. Rád svolil, aby se s ním náš předseda vyfotil.
Kolem návsi je několik domů se starobylými vjezdovými vraty. Tohle jsou jedny z nich.
V obci je zajímavá křížová cesta. Tady je první zastavení. Je zajímavé, že každé zastavení je jiné, neboť si je lidé instalovali u svých domů sami. Desky s výjevy byly vyrobeny na místní faře.
Další zastavení. Všimněte si šipky. Ukazuje k následujícímu zastavení.
Potvrzení různosti úpravy jednotlivých zastavení.
Na jednom domě na návsi je umístěna tato tabule. Po Brožíkovi je zde pojmenována ulice. Některé prameny uvádějí, že se v jednom statku v Dýšině narodil i malíř V. Brožík ( jiné uvádějí místo narození v blízké Třemošné ). Stal se nejznámějším českým malířem v Evropě poslední čtvrtiny 19. století. Byl členem francouzské umělecké akademie, nositelem kříže Čestné legie a řádným členem České akademie věd a umění ( jmenován císařem 20. dubna 1890 ). Dosáhl obrovského veřejného úspěchu. Byl ctěn jako největší žijící český malíř.
V této místnosti hospody a pivovaru Pod Lípou v Kyšicích jsme obědvali. Docela slušně. Výborné pivo.
Po obědě jsme zajeli na prohlídku Chrástu. Zaparkovali jsme na návsi před cukrárnou. V prvé řadě jsme si dali kávu, zákusky, zmrzlinu atd. Teprve potom jsme vyrazili na prohlídku. A začali jsme u Hurvínka.
Jako ve většině obcí je na návsi pomník světové války ( 1., 2. ). Každý je ale jiný.
Poblíž cukrárny je tato upravená kaple Panny Marie. Naproti ní je škola, rovněž upravená. A hned vedle je zahradnický statek. Ten jsme rovněž navštívili a někteří i nakoupili.
Vedle obecního úřadu jsme si prohlédli tuto cisternu, kde za války byly tajně ukrývány zbraně.
Z druhé strany OÚ je tato vysoká socha Jana Husa.
Nápis na podstavci sochy. Stále aktuální.
Od obecního úřadu jsme přejeli k železničnímu mostu z roku 1862, údajně postavenému projektantem Gustave Eiffelem.
Viadukt byl rekonstruován v roce 2003 a jezdí po něm vlaky do Radnice dodnes.
Posledním místem, které jsme v Chrástu navštívili, byla Poradní skála nad Berounkou. Je s ní nádherný výhled do krajiny a na tok Berounky.
Na Poradní skále. Tabule je součástí popisů na místní 6 km naučné stezce.
Výlet na Konopiště dne 13. 6. 2019 Přeprava na tuto akci byla zajištěna pronajatým autobusem - pohodlným Mercedesem. Jako obvykle nám počasí přálo. Bylo teplo, ale pod mrakem, takže pro výlet ideální. Po dojezdu na parkoviště před zámkem Konopiště nás počasí ale vypeklo a vyjasnilo se. Takže jsme vyhledávali stín, neboť bylo kolem 28 stupňů. Vynechali jsme prohlídku zámku a soustředili jsme se na park, růžovou zahradu a skleníky. V zámku jsme se pokusili navštívit prodejnu čokoládových výrobků. Bohužel bylo z neznámých důvodů zavřeno. Růžová zahrada stála za to. Ten klid, nádherné klima a pávi. Ti byli všude a byli nádherní. Na oběd jsme si zajeli do Neveklova do restaurace "Bernard" a nelitovali jsme. Nejen že měli obrovskou nabídku hotovek, ale také za dobré ceny a navíc byla poblíž otevřená cukrárna, kde jsme prakticky náš výlet zakončili. Zde několik dokumentárních snímků z akce:
 Kousek od parkoviště na Konopišti je obora. Naproti oboře je restaurace Stará Myslivna.
Tato restaurace je hojně navštěvovaná. Jídelníček tvoří převážně zvěřina. Poblíž není otevřená žádná další restaurace ( kromě Nové Myslivny, která má otevřeno jen o víkendu ) a tak jsou ceny udržovány z hlediska seniorů dost vysoko. Nešli jsme tam.
Na přístupové cestě k zámku je umístěno sousoší. Údajně vytvořené k výročí selských povstání proti robotě.
Pohled na zámek z přístupové cesty.
Vchod do zámku je docela fádní. Nádvoří malé.
Vtrhli jsme na nádvoří a ......
Z nádvoří se vchází do prodejny čokolády. Těšili jsme se, ale bylo zavřeno. Důvod neuveden. Tak jsme vyrazili do parku.
U východu z nádvoří je reliéf, zřejmě jednoho z majitelů zámku.
Zajímavé je toto sousoší psovoda, které je umístěno podél zámku vedle kašny.
Procházíme parkem. Všude samé sochy. Popisky chybí ( nutno se vrátit k zámku k příkopu s medvědem a tam na tabuli je určité povídání ).
Docela mne upoutaly obrovské stromy. Tohle je např. Douglaska tisolistá, druhý nejvyšší strom světa ( po sekvoji ). Původem je ze Severní Ameriky. Podle barvy kůry se jedná o starší strom, který může dosáhnout až 75 i více metrů výšky a stáří 500 i více let. Strom netrpí vývraty, neboť má kůlový kořen.
Barokní fontána s Neptunem a Tritóny.
Kousek od kašny je tato minikřížová cesta s umělou jeskyní uprostřed.
V růžové zahradě nás přivítal pohled na páva s ohromným ocasem. Vypadal jako součást kamenné vázy.  Tento zvědavec na nás pokřikoval z blízka.
Jsme v růžové zahradě. Sem jsme se šli projít po prohlídce místních skleníků.
Je v ní řada sloupů, jejichž nápisy se nám nepodařilo rozluštit ( egyptské hieroglyfy ).
Z této kašny se pít nedá. Je samý had.
Pohled ze zahrady k zámku. Jsou vidět skleníky, sloupy i kašna.
V rohu zahrady je altán, který je zřejmě z korkového dřeva ( na dotek měkké ).
A další nádherný strom, buk lesní červený. Dosahuje až 40 metrů výšky. Dožívá se až 400 let. Roste v Evropě.
Po prohlídce zámeckých zahrad jsme vyrazili na oběd do Neveklova, do restaurace Bernard na náměstí.
Na náměstí je umístěn tento obelisk. Proč? Dívej se dál!
Tady je zdůvodnění. Jedná se o památník lidem vystěhovaným za 2. světové války z Neveklovska.
A kousek dál je další památník a týká se 70. výročí založení Československé republiky.
Tohle je na ukázku jedna z porcí v restauraci Bernard ( jelení guláš ). Výběr byl opravdu velký a jídlo chutné.
Návštěva v Chýňavě dne 19. 9. 2019 Do Chýňavy jsme vyrazili vlastními auty v počtu "jen" 11 osob. Počasí bylo celkem fajn, nepršelo, bylo slunečno a okolo 16 stupňů ( ráno jen 4 ). Vál ale studený vítr. Naším cílem byla procházka po Stezce Česko-italského přátelství, prohlídka kostela a společný oběd v místní restauraci Dělnický dům.
Sraz na "Turistickém plácku" na Felbabce v 08,30 hod. Je slunečno, ale kosa.
V Chýňavě se setkáváme s kronikářkou obce, která se uvolila provést nás obcí po Stezce Česko-italského přátelství.
V této budově, bývalé hospodě, byli vysídlení Italové za 1. světové války ubytováni. Jednalo se o obyvatele jižního Tyrolska, městečka Bezzecca z Valle di Ledro.
Další zastavení u další hospody. Výklad paní kronikářky je velmi zajímavý a zasvěcený. Výborné je, že u každého zastavení je i lavička.
V dolní části obce jsme procházeli kolem nejstaršího domu v obci. Pěkné je, že ho majitel nebourá, ale opravuje.
Naproti nejstaršího domu je zřejmě i nejhezčí.
To je on. Na obrázku je údajně kníže Oldřich a pradlena Božena. Majitel dům údajně koupil kvůli tomu obrazu.
Obnovená kaplička.
A naše skupina u ní. Dověděli jsme se i to, jak byla kaplička s velkými byrokratickými problémy restaurována.
Jsme u školy, kam chodili i děti Italů. Po válce se vrátili domů, již do Itálie, kde nebyla povinná školní docházka.
Naproti školy je kostel, který jsme rovněž navštívili a prohlédli si restaurované dva obrazy v čele. Se zájmem jsme vyslechli příběh o instalaci nového zvonu, na který přispěli obyvatelé obce ve veřejné sbírce.
Pohled na kostel přes místní rybník.
Ocenili jsme, že se obec stará o hrob italských přátel.
Tato deska hovoří za vše.
V souvislosti s budováním stezky byl opraven i břeh rybníka, který si užívají i tito obyvatelé.
Zde naše pouť po stezce skončila. U pomníku obětí 1. světové války, kde padlo 46 místních mužů. Jen pro úplnost - ledrenských mužů padlo ve válce celkem 92.
V tomto pěkném objektu je restaurace, kde jsme měli oběd. Vaří docela dobře. Po obědě jsme byli srdečně přijati zástupci Chýňavského spolku seniorů ve spolkové místnosti, která je rovněž v Dělnickém domě. Na základě našeho požadavku nás seznámili s historií spolku, jeho činností, plány i organizací. Se zájmem jsme si prohlédli i jejich několikadílnou kronikou. Jsme jim velice vděčni.
Výlet do historie Hořovicka dne 17. 10. 2019 Klub turistů Felbabka pořádal dne 17. října 2019 výlet do Hořovic. Akce byla organizována v souladu s plánem činnosti Klubu v tomto roce. Cílem byla návštěva Muzea Hořovicka a Galerie ve Starém zámku. Přesun do Hořovic byl uskutečněn několika způsoby. Autobusem, auty i pěšky. Nakonec se nás sešlo 13. Počasí nám přálo, bylo slunečno a kolem 15 stupňů.
Vchod do muzea Hořovicka i do Galerie.
Postupně se houfujeme. Počasí je fajn. Akorát na pěší pochody.
Slunce svítí, tak honem, jdeme se fotit.
Vlevo od naší skupinky stojí tento slévač. Je zvláštní, že nemá tmavé brýle, které nyní slévači používají.
Přicházejí poslední 2 členové. Jde se na prohlídku. Paní průvodkyně už je na místě ( dnes nebylo otevřeno, ale byla tak ochotná, že nás po muzeu provedla ).
Pozorně nasloucháme výkladu po celou dobu ukázky, cca 50 minut.
Velmi zajímavý obrázek. Známka na krabičce sirek, které se v Hořovicích vyráběly.
Cvočkařský ponk a výrobky zdejších cvočkařů.
Ukázka umělecké litiny. Mnohem rozsáhlejší sbírka výrobků z litiny je v muzeu v Komárově, který jsme v minulosti již navštívili.
Sledovat výklad k exponátům se dá i v sedě.
Část expozic věnovaná dřevu a brdským lesům.
Ti ptáci jsou snad živí.
Nádherná dřevěná skříňka.
Další řezbářská práce.
Dřevěná soška Panny Marie byla otočená ke stěně. Důvodem je ukázat na zvláštnost v úpravě vlasů. Zde jsou volně rozpuštěné.
Zvědavec, chce si ověřit, jestli je soška úplná i zepředu.
Pro přehlednější úpravu sekce lze obsah rozdělit do textových "bloků". Bloky lze libovolně vytvářet, přesouvat a mazat. Jejich úpravu zahájíte dvojitým poklepáním tlačítkem myši. Textový editor se vždy spustí pouze pro vybraný blok. Jak editor pracuje, naleznete ve videoukázce.
Základní tipy:
|
